Počkám na tebe...

10. listopadu 2014 v 18:26 | Dee |  Jednorázové originální
Po nějaké době zase jedna optimističtěji naladěná... Užijte si ji :)


Jeden muž se přestěhoval na vesnici a začal dojíždět autobusem do blízkého města za prací. Každé odpoledne, když se ve čtyři hodiny vracel domů, u domu, který stál vedle zastávky, stála malá holčička. Přestože byl podzim a začínala být zima, byla pokaždé jen v tričku a domácích bačkůrkách. Muži to po několika týdnech začalo vrtat hlavou. Zeptám se jí, rozhodl se jednoho dne. Místo, aby ji opět jen minul, zastavil se u dívky. "Jak se jmenuješ?," zeptal se jí tiše. "Anna," odpověděla dívenka. Nedívala se na něj, oči měla stále upřené směrem, odkud právě přijel autobus, jako by na něco nebo někoho čekala. "Kolik ti je? Ví maminka, že jsi tady?," ptal se dál. Konečně se na něj podívala, nebesky modré oči plné zklamání. "Mám čtyři roky a čekám tady na tatínka... Ale zase dneska nepřijel...," odpověděla mu, jako by to byla ta největší samozřejmost na světě. Potom se otočila a utekla do domu, dveře se za ní zabouchly a muž zůstal stát na ulici, sám a s více otázkami než odpověďmi.

Ubíhaly dny, týdny, měsíce, roky. Muž stále jezdil z práce vždy ve stejný čas a dívka, postupně rostoucí, každý den stála před domem a sledovala cestu. Postupem času se od ní dozvěděl celý příběh, příběh o otci, který každý den přijížděl domů ve čtyři hodiny a který jednoho dne nepřijel. Maminka říkala, svěřila se mu dívenka, že už se pro ni nevrátí, ale ona tomu nechce uvěřit. Tolik tatínka miluje, přece by ji neopustil... A opravdu, její důvěra v otce musela být obrovská, když každý den, bez ohledu na počasí, věrně čekala na návrat svého tatínka...

Od té doby už uběhlo pět let. Jednoho dne muž opět vystoupil z autobusu, kývl holčičce, které teď už bylo devět a chodila do čtvrté třídy, na pozdrav. Ona však jako by ho neviděla. Najednou se jí celý obličej rozzářil, radostně se zasmála. "Tati!," zavýskla a rozběhla se k muži, který vystoupil z autobusu přede mnou. Ten ji dojatě sevřel v náručí a zatočil se s ní. "Aničko, ty jsi ale vyrostla...," mumlal jí do rozevlátých vlásků, "tolik jsi mi chyběla...". Teprve teď se dívka otočila na mě. "Tohle je můj tatínek!," představila mi muže hrdě a já si potřásl rukou s mužem, který si vysloužil lásku a důvěru své dcery natolik, že na něj oddaně čekala celých pět let.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama