Oblíbená kniha oblíbené série

21. prosince 2014 v 12:32 | Dee
No, když jsem si minulé kolo výzvy vybrala jako oblíbenou sérii Harryho Pottera, netušila jsem, jakou past jsem sama sobě připravila. Vážně, víte, jak mic těžké je vybrat jedinou knížku z těch sedmi?
(Možná si někdo všiml, že velice podobný článek jsem přidávala už včera večer. Musela jsem ho ale opravit a přidat znovu, protože při úpravách jsem si ho omylem půlku smazala...)



Všechny Harry Pottery jsem četla jak v češtině, tak v angličtině. A v obou jazycích několikrát. Divíte se - proč by to někdo dělal? Vždy mě fascinovalo, že při každém přečtení najdu něco nového, něco, čeho bych si jinak vůbec nevšimla. Když to ale bylo už opravdu po mockráré, nových věcí ubývalo a celý příběh pomalu ztrácel své kouzlo. A právě tehdy jsem dostala příležitost přečíst si všech sedm knížek v originále - ba co víc, stát se jejich hrdou majitelkou. Jak bych něco takového mohla odmítnout? Nejdříve jsem se toho bála - co když tomu nebudu rozumět? Co když na to mé chabé znalosti angličtiny nebudou stačit? Ale stačily. Ve skutečnosti tam nebyla téměř žádná slovíčka, která bych neznala. A spolu s novým jazykem jsem se vrhla do nového dobrodružství. Na každé další stránce jsem byla okouzlena důmyslnpstí jmen, názvů, básniček a zaklínadel. Že Smrtijed je v originále Death Eater ví asi většina fanoušků, ale mnoho dalších věcí možná ne - a to se týká především všech těch básniček a rýmovaček (mimochodem, od přečtení originálu skládám obrovský hold pánům Medkovým, jejochž překlad je prostě úžasný!!)
Jako příklad bych ráda uvedla básničku z konce sedmé knihy - Relikvií smrti, o které jsem se nakonec rohodla, že z celé série je patrně opravdu moje nejoblíbenější...

česky: Radujme se, veselme se
Potřík jim dal nářez;
starouš Voldy už má utrum
Tuhej jako pařez

anglicky: We did it, we bashed them,
wee Potter's the one;
and Voldy's gone moldy
so now let's have fun!

Nevím, jak vás, ale mě prostě hrozně baví porovnávat tyhle věci v češtině a angličtině...

No, to jsem ale už trošku odbočila od původního tématu, že? Jak je to vlastně s těmi Relikviemi smrti? Pravdou je, že s touhle knížkou se u mě pojí dost veliký paradox. Přestože jsem ji právě označila jako svou nejoblíbenější z celé série, kdybych měla volit nejméně oblíbenou, byla by to to také ona. Ptáte se proč? Ráda vám to objasním...
Jsem si jistá, že jsem se už dříve zmínila, že mou oblíbenou postavou, moje číslo jedna, je Severus Snape. A právě kolem toho se točí obě vysvětlení.

Když si vybavíte děj předchozích šesti knih, Snape byl vždycky prostě jen umaštěný mizera, bastard, sklepní netopýr. Já jsem si ho oblíbila už někdy okolo třetího dílu kvůli jeho odvaze a jak přicházely další věci, pořád jsem ho měla ráda víc a víc - dokonce ani vražda Brumbála tomu moc neuškodila, protože toho jsem pro změnu nikdy moc nemusela. Pořád to ale bylo takové vlažnější. Potom ale přišel sedmý díl a já, jako nepoučitelný snílek a navíc se svou zálibou v romantiku, jsem propadla kouzlu Snapea, jako ubohého odmítnutého muže, který se stejně stal tím, čím stal; nasazoval denně krk aby odčinil své chyby a nikdy nepřestal milovat Lily - a i když je to už nejméně šest let, zůstal mou nejmilejší postavou dodnes (kdy se k tomu připojilo čtení různých fanfikcí, nebo dokonce psaní vlastních).
Zároveň ale v téhle části nastal ten zmíěný zádrhel - ano, je sice pěkné, že byl Severus vlastně celý život 'good guy', ale trošku to zkazil fakt, že to všechno jsme zjistili až po jeho smrti (kterou jsem obrečela ne jednou, ale při každém čtení knížky a vidění filmu znovu a znovu - ještě více než Dobbyho). Jestli se mi původně nelíbilo, že Snape umřel, tak po tomhle zjištění už vůbec ne - a tak trochu to zakalilo celkový pocit z celé knížky. Faktem ale je, že žádná ze zbylých šesti nebyla ani s tímhle vším schopná ji překonat, a tak jsou Relikvie smrti (zatím) stále ve vedení...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama