Bylo skvělé být zase doma

7. ledna 2015 v 19:59 | Dee |  Jednorázové Harry Potter
Abych splnila aspoň část toho, co vám pořád slibuji (tj. další kapitolu Návratu v čase, originální povídku a kdoví co ještě), tak přináším povídku a páru Severus Snape/Hermiona Grangerová, kterou jste si přáli. Přiznávám se bez mučení, nejde o můj oblíbený pár, ale i přesto doufám, že se povídka bude líbit! :)


Seděla ve Velké Síni u nebelvérského stolu na lavici mezi svými dvěma nejlepšími přáteli, Ronem a Harrym. Nebo to přinejmenším bývali její nejlepší přátelé. Od doby, kdy se Harry dal dohromady s Lenkou a Ron se po rozchodu s Levandulí rozhodl nevázat a užívat si se od sebe čím dál více vzdalovali. Dokonce i teď, když trávili poslední večer v Bradavicích, poslední večer, než se vydají každý po své vlastní cestě, Ron flirtoval s Ginnyinou uhihňanou kamarádkou a Harry, třebaže se snažil prohodit s Hermionou občas pár slov, stále s nepřítomným výrazem zíral přes celou síň na Lenku u Havraspárského stolu. Toto byly jedny z mála okamžiků, kdy Hermiona litovala, že i ona nemá přítele, někoho, s kým by na sebe teď mohla zamilovaně koukat a kdo by ji vytrhl z jejího osamění. Dříve ji ani nenapadlo dívat se po ostatních chlapcích - už od čtvrtého ročníku tak trochu doufala, že ona a Ron by jednou mohli... Ale teď si nebyla zdaleka jistá, jestli jí za to stojí. Byla jen jediná osoba, se kterou si byla jistá, že by podobné věci dělala ráda - a stejně tak jistá si byla, že on by se jí nejspíš vysmál.

Jindy to bylo snadné - knihovna a společenská místnost pro ni byly vždy vítaným útočištěm ať už pro psaní úkolů a učení se, čehož díky zkouškám v posledním ročníku studia měla až nad hlavu, nebo proto, aby si mohla v klidu přečíst nějakou zajímavou knížku - činnost, kterou odjakživa milovala. Horší to bylo při příležitostech, kdy prostě nemohla na stole rozložit knížku, kdy musela trávit čas mezi spolužáky. Ti se spolu smáli, povídali si, a ona - která předchozích šest let strávila hlavně s Harrym a Ronem - byla z hovoru vyloučená. Nechtěla Harrymu křivdit, často se snažil dělat jí společnost nebo jí nabízel, aby někdy šla ven s ním a s Lenkou. "Nebude nám to vadit, vážně!," ujišťoval ji, ale ona přesto vždycky odmítla. S jejími knížkami ji bylo lépe.

V jídle na talíři, který se před ní objevil, se jen porpala vidličkou. Neměla hlad. Při pomyšlení, že zítra ráno Bradavice opustí a už se do nich nejspíš nikdy nepodívá, se jí žaludek stáhl a v krku se jí usadil knedlík. Ne že by se netěšila domů nebo neměla plány pro budoucnost - naopak, přijali její přihlášku na studium lékouzelnictví a ve volném čase měla v plánu pracovat na rozvoji SPOŽÚSu. Stejně se jí ale nechtělo hrad opouštět. Přece jen, strávila v něm sedm let svého života - sedm úžasných let plných dobrodružství, jako byla například porážka Voldemorta minulý rok. Když na konci června zaútočil na Bradavice a chtěl si s sebou odvést několik desítek dětí, aby je převychoval na své příznivce, Harry a Brumbál proti němu spojily hůlky. Brumbál byl sice při souboji těžce zraněn, ale Harrymu se nakonec podařilo prorazit obranu Temného pána a mocnou kletbou bílé magie, kterou jej ředitel naučil, zbavit jeho duši veškerého zla. V součastnosti byl někdejší nejmocnější černokněžník této doby zavřený u svatého Munga a podle nejnovějších zpráv se právě naučil říkat mama a tata.

Když hostina konečně skončila, Brumbál povstal. "Milí studenti!," promluvil klidně a celá síň utichla, poslouchajíc. "Končí další školní rok, který jsme strávili společně zde v Bradavicích. Je to již rok, kdy byl obávaný Lord Voldemort poražen a ve světě zase zavládl mír." Odmlčel se a přejel pohledem místnost. Jeho jediné modré oko vesele jiskřilo. Druhé bylo mléčné a slepě hledělo vpřed. Věčná upomínka na poslední boj s temnotou. Hermiona si byla jistá, že není jediná, koho z pohledu toho oka mrazí v zádech. "Dnes," promluvil Brumbál opět, "mám tu čest poblahopřát další skupině úžasných absolventů, z nichž všichni ukončili školu s vynikajícím prospěchem a byli přijati na další studia dle svých zájmů." Místností se rozezvučel potlesk, který opět umlčel až ředitel pozvednutím ruky. "Všechny absolventy a jejich doprovod čeká po skončení oficiální hostiny ještě rozlučková oslava, zde, ve Velké síni. Ostatním studentům přeji dobrou noc!" Naposledy se zářivě usmál a Hermiona v duchu zaúpěla. Rozhodně nehodlala trávit tady více času, než bylo nutné.

"Ale ale, slečno Grangerová. Vy se nepřipojíte k oslavám vašich spolužáků?," ozval se za ní jízlivý hlas, když se snažila vmísit do davu mladších studentů a dostat se nepozorovaně ven ze síně. Otočila se. Vedle dveří stála vysoká černá postava, ruce založené na prsou, obočí tázavě pozvednuté. Dech se jí zadrhl v krku, zhluboka se nadechla. "Nestojím o podobné oslavy, profesore," podařilo se jí odpovědět víceméně klidně. Srdce v hrudi hrozilo, že se splaší. Až odsud odejdu, už ho nejspíš nikdy neuvidím, připomínala sama sobě tvrdě. Sejde z očí, sejde z mysli... Všimla si, že si ji prohlíží. Nějak jinak. Jako by ho na ní něco zaujalo. Mlčel. Vyložila si to jako propuštění, otočila se. Neušla však ani dva kroky a ozval se znovu. "Slečno Grangerová." Tázavě se na něj podívala. Vypadal, jako by mu dělalo problém něco říct. Nakonec se zhluboka nadechl a vyrovnaně se jí zeptal: "Nechtěla byste se ke mě připojit alespoň na šálek čaje? Přece jen, je to váš poslední večer v Bradavicích - neměla byste jej prožít sama." Překvapeně zamrkala. Nejspíš musela vypadat dost hloupě, protože jeho tvář se zatvrdila. "Samozřejmě vás do ničeho nenutím, pokud dáváte přednost vašim knihám-" "Ráda!," skočila mu rychle do řeči a byla by přísahala, že vrásky, které se mu vytvořily kolem očí, byly od úsměvu.

O třináct let později...

"Vstávej, mami, vstávej, ujede nám to!" Hermiona pomalu rozlepila oči, dezoriantovaná a rozmrzelá, že musela opustit tak krásný sen. Vedle postele vzrušeně poskakovaly dvě děti, chlapec a dívka. Oba měli bledý obličej s výraznými rysy, ale neposlušné, kudrnaté vlásky. Dvojčátka, Emma a Tobias. Láskyplně se na ně usmála a odhrnula si prsty vlasy z čela. "Žádný strach, je teprve-," zarazila se šokovaně při pohledu na hodiny. Deset! Jak mohli takhle zaspat? Dvojčata dnes jela poprvé do Bradavic, vlak odjíždí za hodinu... "Seve!," vykřikla zděšeně, zatímco vyskočila z postele a začala se ve spěchu oblékat. Ještě nemají ani zabaleno, jak to mají stihnout? Ve dveřích se objevil ve svém černém hábitu Severus a jemně pozvedl obočí. "Neboj se, všechno je nachystané, a máme pořád dost času," usmál se na ni pokřiveně a objal ji okolo pasu.

"...A dříve, než přejdeme k zařazování, ráda bych vám představila novou posilu profesorského sboru." Velkou síní se zvučně nesl hlas profesorky McGonagallové, která vystřídala Brumbála na pozici ředitele. Ten se rozhodl, že pro vzdělání dětí toho už udělal dost a na konci minulého roku odešel do důchodu. Naposledy o něm Hermiona slyšela před týdnem, když Emmě a Tobiasovi poslal každému čtyři páry ručně pletených ponožek, od každé koleje jeden. Zdálo se, že starý muž je se svým životem spokojený. "Jak jste si všimli, vystřídala jsem profesora Brumbála na postu ředitele školy a místo mě se na uvolněné místo profesorky přeměňování uvolila nastoupit profesorka Hermiona Snapeová!" Hermiona se postavila. V síni bylo hrobové ticho, až na potlesk a radostné výkřiky dvou hlásků z houfu vyjukaných prvňáčků. Pobaveně se usmála a mrkla na Severuse, který vypadal sám se sebou namíru spokojeně. "Vidím, že na tvém šarmu se od mého studia nic nezměnilo," naklonila se k němu. Na tváři jejího muže se objevil úsměv, naklonil se k ní a jemně ji políbil na tvář. Napětí ve Velké síni by se v tu chvíli dalo krájet. Všechny páry očí se upíraly na ně, na jejich nenáviděného, děsivého profesora lektvarů, který právě udělal dvě věci, které pro jeho studenty byly téměř nepředstavitelné. Hermiona se zasmála, její smích se zvonivě rozléhal celou síní. Bylo skvělé být zase doma.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 7. ledna 2015 v 20:04 | Reagovat

Krásně napsáno :))

2 hpff-therstories hpff-therstories | Web | 7. ledna 2015 v 20:40 | Reagovat

Omgggggggg, awwwwwwwwwwwww, bože já nemám slov!
Miluju tenhle pár a tohle je prostě tak sladký!  
Děkuju za překlad! ♥

3 Dee Dee | Web | 7. ledna 2015 v 20:48 | Reagovat

[2]: Vlastně to není překlad, napsala jsem ji já :)

4 Nebeská Nebeská | Web | 7. ledna 2015 v 20:54 | Reagovat

Hádám, že by to byla pěkná povídka - chci říct kapitolová. Protože mě osobně tam hodně chybí to, jak se dali dohromady. Bylo to takové moc rychlé, že se člověk nestačil ani vzpamatovat. Z čaje jsou dvojčata. Ach ten chlípák Severus.
Dle mého názoru a teď se prosím neuraz, jsi prostě napsala jen začátek a konec a to nejlepší, občas i nejsložitější, tudíž jak se dali dohromady ablablabla, si vynechala. :)
Jinak bych si dovolila konstatovat, aby sis hlídala čárky apod. :) Občas jsem si nebyla jistá, co že to má znamenat. :D :)
A taky dle mého názoru by nikdy Severus nepolíbil Hermionu na tvář před všemi ve Velké síni. Ani náhodou. V tom případě už by to nebyl Sevie, alespoň si to myslím já.

5 Qeee.Yoro Qeee.Yoro | Web | 7. ledna 2015 v 21:58 | Reagovat

Cool man :D byloby fajn uddělat z toho kapitolovku :D  vypadá to fakt dobře :D

6 Zuzaan Zuzaan | 7. ledna 2015 v 22:08 | Reagovat

Kriste pane to je krásný!! :)

7 Agule99 Agule99 | E-mail | Web | 7. ledna 2015 v 23:00 | Reagovat

Hezká povídka, ale musím souhlasit s názorem "Nebeská". Opravdu mi to přišlo, jako by to ani nebyl Severus :). Dokonce si myslím, že by ji ani takto rychle nepozval na čaj, ale budiž, to je ještě možné. Ale určitě by ten starý známý zapšklý Severus nepolíbil Miu na tvář před celou síní... Ale je pravda, že fantazii se meze nekladou :). A taky mi tam chyběla ta podstatná část děje, ale když od toho poohlédnu a přihlédnu zase k tomu, že Snamione nemáš zrovna v lásce, tak nemám - až na ty chybky ;) - co vytknout :). Fakt pěkný, piš dál! :)
*A.99*

8 Pomeranč Pomeranč | E-mail | Web | 7. ledna 2015 v 23:55 | Reagovat

Páni! NEJLEPŠÍ. FANFIKCE. CO. JSEM. KDY. ČETLA. Fakt. Odteď shippuju Snamione!

9 sherr sherr | 8. ledna 2015 v 5:44 | Reagovat

wow!! Úžasnéé!!! :) :-) děkuju, za povídku! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama