Tajné psaníčko

1. ledna 2015 v 19:48 | Dee |  Jednorázové Harry Potter
Nebyla jsem si úplně jistá zveřejněním této povídky, ale když mě se ten námět tak líbí... Snad jen varování - má poměrně nečekaný konec (ale nepřímo vyjádřený, pravděpodobně by se o něm dalo dost spekulovat). Přeji vám krásné počtení a omlouvám se za případné chyby a překlepy (je to o něco delší než píšu většinou a prosila jsem kamarádku, aby to po mě přečetla, protože já jak něco napíšu tak to čtu hrozně nerada, ale odmítla mě, že prý je to určitě dobré i tak - tak snad ano).


"Pottere! Co to tam máte?! Okamžitě mi to přineste!," rozlehlo se po sklepní učebně vzteklé zasyčení nenáviděného profesora lektvarů, který se založenýma rukama stál před katedrou a z chladných černých očí mu sršely blesky, slibující zkázu. Oslovený chlapec sebou trhl a nervózně se na temnou postavu podíval. V rukách nervózně žmoulal kousek papíru, který se ještě před chvílí snažil nenápadně předat Hermioně. Polkl, cítil, jak se mu z tváří vytrácí krev. "Tak bude to?" Harry se zvedl a pomalu, jako by měl strach, že ho každou chvíli zklamou vlastní nohy on upadne, se vydal dopředu, hlavu svěšenou mezi ramena. Cítil, jak se mu do zas vypalují pohledy všech spolužáků - lítostné od Nebelvírů, posměšné od Zmijozelů. Všechny však měly společnou jednu věc - byly zvědavé. Konečně se dostal až před profesora a zatímco mu podával kousek pergamenu, vzhlédl. Zelené oči přetékající nervozitou a strachem se střetly s černými, ze kterých přímo čišelo uspokojení a triumf. Beze slova počkal, dokud si od něj Snape nevezme vzkaz a potom se otočil, aby se vrátil zpět do lavice. Opět ho však zarazil Mistr lektvarů. "Kam tak spěcháte, pane Pottere? Nechcete nám přečíst to, co bylo tak důležité, že to nemohlo počkat na přestávku a musel jste se tím zdržovat od vaření vašeho Blábolivého dryáku?" Jak Harry v tu chvíli ten hlas nenáviděl! Periferně zahlédl Hermionin zděšený pohled, když se otočil zpět ke Snapeovi, který mu podával lístek - samozřejmě už rozdělaný. On už si ho přečetl, uvědomil si Harry. Prostě mě chce zesměšnit. Ale to mu nedovolím! Zhluboka se nadechl a klidně, nahlas začal číst.

"Ne, rozhodně ti neřeknu, o koho jde, to už jsem ti říkal aspoň tisíckrát. Ale pokud jinak nedáš... Je štíhlé, vysoké postavy, má tmavé vlasy, světlou pleť, hezké ruce a sexy hlas. A věř mi, je fakt kus, ale prostě ti víc říct nemůžu. Promiň."

Když dočetl, podal pergamen zpátky Snapeovi a konečně se mohl vrátit do své lavice. Snažil se zamaskovat, jak moc se mu chvějí ruce, stejně jako se pokoušel předstírat, že neslyší vzrušený šepot, který se rozproudil po celé třídě. "Zajímavé...," protáhl však líně profesor, oči přimhouřené jako kočka lovící myš. "Zdá se, že jste právě zklamal většinu svých obdivovatelek, pane Pottere... Kdopak je asi ta šťastná?" Harry mu beze slova oplácel pohled, usilovně se snažil ovládat. Oh, jak rád by mu ukázal, co si o něm myslí - ale nechtěl mít zase potíže. Slíbil Brumbálovi, že se pokusí chovat ke Snapeovi slušně - přece jen ho nakonec vzal do pokročilých lektvarů a nezachoval se jako úplný parchant. "Tak se vraťte k práci," tleskl o chvíli později Snape, když se nedočkal od Harryho žádné reakce a třída se během několika minut propadla zpět do původního ticha.

Sotva lektvary skončily, Harry popadl své věci a vyběhl ze třídy. Nechtěl být v jedné místnosti se Snapem ani se svými spolužáky déle, než to bylo nutné. Mohl by zajít do Komnaty nejvyšší potřeby a zavřít se tam, řekněme, na půl roku - potom by na to snad lidé mohli zapomenout... Plány mu však narušil dívčí hlas, který za ním volal. "Harry Pottere, jestli se okamžitě nezastavíš a nepočkáš na mě, tak přísáhám, že toho budeš litovat!" S povzdechem zmírnil krok a za chvíli už po jeho boku stála Hermiona. Nadechla se, aby něco řekla, otevřela pusu - a zase ji zavřela, odrazená Harryho pohledem. "Prosím, nemluv o tom... třeba je to jen zlý sen a já se zase probudím," zaprosil a zoufale si projel prsty čupřinu vlasů. "Ach, Harry... Je mi to tak líto," vzdychla Hermiona a pohladila jej konejšivě po rameni a společně se vydali na večeři do Velké síně. "Ale uvidíš, nebude to zdaleka tak zlé..."

Nebylo to zlé. Bylo to ještě horší. Když Harry druhý den ráno dorazil na snídani, v síni se najednou rozprostřelo ticho. Veškeré hovory ustaly, všichni chvíli jen zírali na Harryho, a najednou, jako by někdo opět stiskl spínač, všude se rozhořely vášnivé diskuze. "Zdá se ti, že jsem vysoká? Na náš věk určitě, ne? Třeba to jsem vážně já...," zaslechl Harry jakousi třeťačku u Mrzimorského stolu a v duchu zaúpěl. Takže to všichni vědí... Pozdravil své spolužáky u nebelvírského stolu a posadil se na své místo mezi Ronem, který už se cpal palačinkami, a Hermionou, s nosem zabořeným do ranního vydání Denního Věštce. "Je to pravda, Harry? Vždycky jsem myslel, že ty a Ginny...," zeptal se ho zvědavě jeho nejlepší kamarád. Na lektvary s nimi už nechodil, jeho NKÚ z lektvarů dopadly ještě hůře než Harryho. "Ano, Rone, je to pravda," odpověděl Harry, který se vší silou snažil zachovat klidnou tvář. Natáhl se pro kousek jakéhosi pečiva uprostřed stolu - a najednou přímo před ním přistály noviny. "Čti!," řekla kudrnatá dívka zamračeně. S hrozivou předtuchou se Harry na noviny podíval - a nevěřil vlastním očím. Hleděl na vlastní fotografii, roztaženou přes polovinu titulní strany a opatřenou velikým nadpisem. Hledá se tajemná vyvolená Chlapce-který-přežil! - exkluzivní informace vám přináší Rita Holoubková, redaktorka na volné noze.

"Jak se to dozvěděla?," zaúpěl tiše Harry, když podával noviny zpět Harrymu. V článku se nacházel popis, který byl Harry nucen přečíst na hodině lektvarů, spolu s výzvou - 'Splňujete všechny podmínky? Třeba jste právě Vy neznámou vyvolenou Harryho Pottera - pošlete našemu hrdinovi sovu!' "Musí tu mít nějakého informátora. Znovu se proměnit by si nedovolila, a navíc Brumbál přidal do ochran její magický podpis. Štíty by ji do Bradavic nepustily...," přemýšlela Hermiona. Z úvah je vyrušilo odkašlání za Harryho ramenem. Otočil se a zjistil, že se dívá do poměnkových očí ředitele, které vesele jiskřily. "Harry, můj drahý chlapče, mohl bys na okamžik?," zeptal se jej s širokým úsměvem. "A-ano, pane řediteli...," zakoktal se Harry a vydal se za ním směrem ze síně, sledován soucitnými pohledy Rona a Hermiony. "Stalo se něco?" "Obávám se, že ti budu muset zabrat dnešní volné dopoledne, chlapče... Je tu pro tebe pár dopisů. Nechal jsem je uložit do jedné z nepoužívaných učeben kousek od mé kanceláře, jistě si je budeš chtít pročíst... A možná by sis měl vzít na pomoc své přátele." Mrkl na něj a za tichého broukání se vydal po schodech vzhůru, citrónkově žlutý plášť za ním lehce povlával.

"No doháje...," vydechl Ron, když s Harrym a Hermionou po snídani konečně došli do učebny, kde již na Harryho čekala jeho pošta. "Neřekl bych to líp...," hlesl Harry a odhodlaně vešel dovnitř, následován přáteli. Na katedře i všude okolo se vršily dopisy. Byly jich desítky, stovky, spousta bílých obálek - a do okna právě vlétla sova a upustila další, která se svezla po straně obálkové hory a zůstala ležet na jejím úpatí. "Proč vlastně musíš všechny ty dopisy číst?," zeptal se Ron po několika minutách, kdy rozpačitě přešlapoval vedle dopisů a přemýšleli, kde začít. "Podle Brumbála bych měl na každý odpovědět - prý aby si ti lidé nedělali falešné naděje...," zabručel Harry. I jemu to přišlo naprosto absurdní, zvlášť, když věděl, že osobu, o které Hermioně psal, by nikdy nenapadlo napsat mu dopis.

S Hermioninou pomocí se Harrymu podařilo sestavit univerzální odpověď vhodnou pro všechny pisatele - 'Velice mě těší váš zájem o mou osobu, ale bohužel vás musím odmítnout. S pozdravem, Harry Potter'. Tu potom namnožili na tři stovky lístečků a po zbytek dopoledne jen četli dopisy, psali na zprávy adresáty a skládali je na hromádku, kterou vždy jeden z nich zašel čas od času odeslat po školních sovách. Občas taky některý z nich narazil na nějakou zajímavou zprávu, o kterou se musel podělit s ostatními. "Podívej, Harry, o téhle bys měl minimálně uvažovat," vyprskl Ron smíchy u jednoho dopisu, kde byla přiložená i fotografie. "Píše, že má osm dětí, je pětkrát ovdovělá - a podívej na tu fotku, má bradavice snad všude!" Jinak jim však práce rychle ubývala a s příchodem oběda konečně odpověděli i na poslední dopis. "Konečně máme volno," usmíval se Harry spokojeně, když usedali k talířům plným brambor a jehněčího, jehož vůně se nesl přes půl hradu. Dokonce si už ani nevšímal pohledů, které na něj vrhali jeho spolužáci a dal se do jídla.

Klid, na který se Harry tak těšil, však netrval dlouho. Bylo krásné dubnové počasí, sluníčko svítilo a bylo teplo, takže se všichni tři spolu s většinou ostatních studentů usadili na břehu jezera, kde si lehli do trávy a povídali si. Najednou však Harryho vyrušilo jakési šeptání a padl na něj čísi stín. Podrážděně se posadil - a nevěřil vlastním očím. Kolem něj se tísnil ohromný dav dívek s tmavými vlasy. "To snad není pravda...," zaúpěl a zakryl si obličej rukama. Kdy tohle skončí...?

Když nastal čas večeře, Harry byl místo toho, aby se cítil odpočatě po krásné sobotě, úplně zničený. To poslední, po čem toužil, bylo celé odpolede od sebe odhánět snad všechny dívky, co v hradě byly - dokonce i Ufňukaná Uršula si ho našla. Jeho přátelé se snažili být mu celou dobu oporou. Ron od něj odháněl příliš dotěrné dívky a Hermiona zase některým vysvětlovala, že jejich vlasy skutečně nejsou tmavé a že opravdu nejsou vysoké, takže jejich naděje na Harryho náklonnost jsou plané. Přesto však Harry cítil, jak i v nich klíčí zvědavost. Ron, který byl odjakživa méně trpělivý než přemýšlivá Hermiona, to už očividně nevydržel. "Harry?," začal opatrně, zatímco si nabíral na talíř rýži. "Vím, že mi do toho asi nic není, ale... Dneska jsi odmítl snad všechny holky ve tvém okolí. Vážně je někdo takový...?" Harry se smutně usmál. "Ano, Rone, je. Ale nemůžu ti říct kdo - snad někdy jindy." Pohledem zabloudil k profesorskému stolu, který byl téměř zcela obsazen. Ach, Rone, kdybys jen věděl...
 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ☆★☆ ☆★☆ | 2. ledna 2015 v 13:31 | Reagovat

prečo sa pozrel na učitelsky stôl?

2 Dee Dee | Web | 2. ledna 2015 v 13:39 | Reagovat

[1]: Zkus to dát dohromady s tím popisem ;)

3 PajusenkaB PajusenkaB | 2. ledna 2015 v 14:14 | Reagovat

Myslela jsem, ze je to Cho? Ale proc koukal k ucitelskemu stolu? Snad se mu nelibi Snape!! :-D

4 Freddy B. N. Freddy B. N. | Web | 2. ledna 2015 v 14:17 | Reagovat

Upřímně jsem to četl jen ze zvědavosti, protože mě z popisu na facebookové stránce zajímalo, jestli fakt Harry a Hermiona, jak to vypadalo, nebo Snarry. Nezklamal jsem se. :33 Moc pěkné. (a vtipná představa, tsehehe)

5 Dee Dee | Web | 2. ledna 2015 v 14:27 | Reagovat

[4]: Tak to jsem moc ráda :)

6 H A. H A. | E-mail | Web | 2. ledna 2015 v 17:24 | Reagovat

To já hned myslel na Severuse , ten popis je dokonalý .. a má rozhodně Sexy hlas :-)

7 fanfiction-harry-potter fanfiction-harry-potter | Web | 2. ledna 2015 v 17:35 | Reagovat

Už od toho popisu jsem si myslela, že to bude Severus :D Popravě, Snarry není můj šálek kávy, ale tahle jednorázovka pobavila :) :D

8 TherStories TherStories | Web | 2. ledna 2015 v 18:01 | Reagovat

No páni:D! Hned jak jsem to četla, napadl mě Severus:3
Jinak nejsem moc velký milovník slashe, ale tenhle "jemný" nádech je fakt pěkný, hezky napsáné a z konce se mi chce brečet:((Pokračovááánííí :(
No i když, někdy je lepší nechat konec otevřený :)

9 Tori, Viky, Chiyo/ko, Michin Tori, Viky, Chiyo/ko, Michin | 2. ledna 2015 v 18:21 | Reagovat

hah... dobré :-D pobavilo :D

10 Eileen Eileen | 2. ledna 2015 v 19:52 | Reagovat

Podle popisu mi to bylo hned jasný :D Moc hezky napsaný, zezačátku jsem koukala i po chybách a žádná do očí bijící tam nebyla :D Jen tak dál

11 Vai Vai | E-mail | 2. ledna 2015 v 20:22 | Reagovat

Paradní, skvěle napsané a užasně jsem se bavila...  to vystihnutí Servíka je skvělé a určitě by si taková povídka zasloužila pokračováníčko i když to měla být jednorázovka, chtěla bych vidět výraz, kdyby se mu přiznal :D

12 Dee Dee | Web | 2. ledna 2015 v 20:36 | Reagovat

[11]: Vai: Pokud by o to byl zájem, můžu zkusit volné pokračování :) ale nemyslím si, že by se mu Harry přiznal sám... Každopádně pokud chcete pokračování, nejsem proti, i když jsem s ním nepočítala

13 Qeee.Yoro Qeee.Yoro | Web | 2. ledna 2015 v 20:39 | Reagovat

Moje kamarádka by si tuhle povídku užívala :D  zbožňuje párování Snarry :D Jinak velice good :))

14 bacil bacil | 2. ledna 2015 v 22:53 | Reagovat

Joooo tak tohle chce rozhodně pokračování. Chudák Harry odpovědět na tolik dopisů. Ještě, že má Hermionu a Rona.
Jeho popis Severuse je skvostný :-D
Jestli bude pokračování tak já se budu moc těšit :-D

15 Nia Nia | 3. ledna 2015 v 0:26 | Reagovat

Tak to je opravdu luxusní. Holka tohle se ti opravdu povedlo a to jsem Snarry neměla nikdy v oblibě, ale tohle prostě musí mít pokračování ???  8-)

16 Vai Vai | E-mail | 3. ledna 2015 v 1:48 | Reagovat

[12]: Dee: Tak já si myslím, že zájem by byl určitě. Nevím proč mám takové tušení, že ne jen z mé strany. Máš to užasně napsané, čte se to skoro samo a budu se těšit nato co vykouzlíš.;)

17 Luc173 Luc173 | 3. ledna 2015 v 12:58 | Reagovat

Jeeee...fakt povedený, moc jsem se pobavila :-D
Zprvu mně napadl Sev, ale přišlo mi to divný (taky nemám moc v oblibě Snarry), ale tohle je vážně dost dobré.
Pokračováním ti garantuji, že bys to zabila...  :-) :-D

18 Dee Dee | Web | 3. ledna 2015 v 14:06 | Reagovat

[17]: Luc173: Teď nevím, jestli zabila v dobrém, nebo špatném smyslu :D

19 Jackson Jackson | 3. ledna 2015 v 17:48 | Reagovat

Ako tak pozerám ľudia sú mimo pri predstave, že by to bol Sev. Pritom to bolo jasné ako facka... :-) A určite chcem pokračovanie!!! Tá predstava ako sa Sev zatvári, keď to zistí... :-D

20 Anonymka SS Anonymka SS | Web | 3. ledna 2015 v 19:11 | Reagovat

no kdo jiný než Severus by to podle popisu měl jako být? :-D

já chci taky pokračování ;-)

21 Mája Mája | E-mail | Web | 3. ledna 2015 v 20:17 | Reagovat

Miluji Snarry a tahle povídka mě moc pobavila. Ten popis byl dokonalý. Kdyby bylo pokračování, rozhodně bych tu byla pravidelným hostem :D

22 Dee Dee | Web | 3. ledna 2015 v 20:37 | Reagovat

[21]: Mája: myslím, že jelikož je o pokračování zájem, tak nakonec nějaké bude :) během pár dní...

23 Pomeranč Pomeranč | E-mail | Web | 3. ledna 2015 v 22:27 | Reagovat

Nice! První Snarry, který se mi líbilo.

24 Kikaii Kikaii | 4. ledna 2015 v 0:34 | Reagovat

Ew, Ron a Hermi by asi neboli uplne nadšený keby, že zistia o koho ide :D Inak je to výborne napísané, pokračovanie by bolo super~

25 mravenec mravenec | 4. ledna 2015 v 14:01 | Reagovat

Přimlouvám se za pokračování, Severus se prostě musí dozvědět, že je vážně kus. :-)

26 Profesor Profesor | 4. ledna 2015 v 20:09 | Reagovat

To se mi líbilo.Jenom by to chtělo pokračování, kde by se to Severus dozvěděl. To by byl gól.

27 Dee Dee | E-mail | Web | 4. ledna 2015 v 20:12 | Reagovat

[26]: Pokračování právě zveřejněno, tedy spíše volně navazující, ale Severusovu reakci se v něm dozvíte! :) Povídka "Za všechno může Potter" ;) a jinak děkuji

28 cim cim | 4. ledna 2015 v 23:02 | Reagovat

Pěkný, moc pěkný :), ráda jsem si to přečetla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama