Jednorázové originální

Nebe, peklo, ráj?

4. ledna 2015 v 21:11 | Dee
Minipovídka, tentokrát na téma týdne, které je Útěk před smrtí. Mě zaujalo už v pondělí, ale až teď, na poslední chvíli, jsem se k němu dostala. Nevím, jestli to vůbec stojí za to psát, ale tak snad si to aspoň nějaká dobrá duše přečte :)

Věci, které ti neřeknu

9. prosince 2014 v 21:16 | Dee
Opět máme velice zajímavé téma týdne - "Co bych řekl(a), ale nemůžu" . Musím přiznat, že v tom jsem se dost shlédla...

Zima

2. prosince 2014 v 21:15 | Dee

Článek je sepsan k tématu týdne na blog.cz - Maličkosti, které dělají lidi šťastnými

Vítr

18. listopadu 2014 v 20:40 | Dee
V naší učebnici literatury jsem našla zatímavý námět. Zrovna jsme probírali Byrona a dole bylo zadání 'Zkuste si představit, že jste vítr, a napište o tom báseň/povídku'. Challenge accepted...

Opava Cantat

15. listopadu 2014 v 12:26 | Dee
Tolik času stráveného zpíváním a sledováním ostatních sborů se nejspíš musí někde projevit... Dost to sice neodpovídá realitě, ale líbí se mi představa, že by to tak být mohlo... :)

Počkám na tebe...

10. listopadu 2014 v 18:26 | Dee
Po nějaké době zase jedna optimističtěji naladěná... Užijte si ji :)

Cesta ke svobodě

9. listopadu 2014 v 20:43 | Dee
Kratinká. Varování pro všechny potencionální čtenáře - není to hezká povídka a navzdory pěkně znějícímu názvu se vám pravděpodobně nebude líbit - jako většina mých povídek poslední dobou (za což se omlouvám, ale potřebuju se někde porjevit, abych se z toho nezbláznila a toto se jeví jako poměrně přijatelná, byť ne příliš efektivní, forma)...

Deset důvodů proč tě nenávidím

7. listopadu 2014 v 20:19 | Dee
Nějak nemám sílu to komentovat, ne dnes...

Zpráva do záhrobí

5. listopadu 2014 v 20:06 | Dee
Nejde o žádný zářný výtvor, prostě jsem nějak sesmolila dohromady něco, co mě napadlo během pár minut, čemuž odpovídají délka i kvalita. Povídka vznikla při poslechu písničky Tears in Heaven od Erica Claptona a je naladěná do podobného tónu...

Malý výjmečný chlapec

4. listopadu 2014 v 18:52 | Dee
Poselství a pocity této povídky si každý přeberte sám... Věřím, že se dá vyložit několika způsoby a vy si jistě najdete sami ten, který je vám nejbližší... Ani nevím, co mě to napadlo ji sepsat, ale když už ji mám, tak by bylo škoda se o ni s někým nepodělit.

Jing a jang

4. listopadu 2014 v 13:57 | Dee
Poslední dobou mě dost táhne psaní podobných depresivnoch povídek, tak doufám, že vás tímnějak nepohoršuji... Jde o jednu z těch nejkratších. V téhle jsem chtěla ukázat jak málo někdy stačí, když se člověk rozhoduje mezi dvěmi propastně odlišnými názory. Konec je takto pootevřený záměrně. Obrázek na konci je čistě ilustrační, není nutné ho jakkoliv vztahovat k ději.

Autobus

3. listopadu 2014 v 21:33 | Dee
Možná trochu drsnější... Písnička, kterou jsem citovala, je Thousand Years od Christiny Perri - odkaz http://www.youtube.com/watch?v=rtOvBOTyX00

Absurdnost

31. října 2014 v 19:18 | Dee

Už trošku starší povídka, sepsaná asi v polovině prázdnin, inspirovaná realitou. Původní verze je o něco málo delší, ale tohle je jediná část, která je vhodná k uveřejnění. Na začátku jsem s ní začala, abych vylila své pocity ze sebe do slov a aspoň částečně se od nich oprostila. Nutno říci, že to nefungovalo...

Svíčky

30. října 2014 v 20:48 | Dee
Inspirovala jsem se podzimkami, které jsem strávila se skvělými lidmi... Díky :)

Ztracená

10. října 2014 v 14:40 | Dee
Kraťoučká povídka, kterou jsem napsala když jsem se snažila vyjádřit své emoce... Pokud budu citovat našeho profesora matematiky - "musíte vidět za více než jednu zatáčku, abyste mohli vyřešit tento příklad"...


 
 

Reklama